MUDr. Daniela Fránová

  • vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni
  • působí v oddělení Cestovní medicíny ve Zdravotním ústavu v Plzni
  • specializuje se na hygienu a epidemiologii

Co všechno je náplní práce lékaře cestovní medicíny?

To záleží na tom, jestli pracuje v preventivním nebo léčebném pracovišti. Preventivní oddělení poskytuje cestovatelům informace o tom, jaká jsou zdravotní rizika v dané zemi a jaké jsou možnosti prevence. Oddělení také provádí očkování a předepisuje antimalarickou profylaxi. Proti malárii totiž neexistuje očkování a je třeba se proti ní chránit léky. Léčebná pracoviště fungují při nemocnicích a v rámci infekčního oddělení se starají o pacienty, kteří si ze zahraničí přivezli infekční chorobu.

Existuje nějaké základní očkování, bez kterého bychom neměli vyjíždět do zahraničí?

V každém případě je před dovolenou nutné zkontrolovat platnost očkování proti tetanu. Všeobecně se také doporučuje očkování proti žloutence typu A. Toto onemocnění se totiž vyskytuje celosvětově a je to nejčastěji importované onemocnění, kterému se dá bránit očkováním. Dále bych se řídila podle toho, jaká jsou pro danou zemi vypsána povinná, vyžadovaná a doporučovaná očkování. Takzvaná vyžadovaná očkování jsou ta, která vyžaduje cílová země před vstupem. Kromě země záleží očkování také na době pobytu, charakteru cesty, ubytování a způsobu stravování.

Jak často se mění povinná či doporučená očkování do cizích zemí? Zohledňují se aktuální infekce?

Aktuální infekce či výskyt epidemie se při doporučování očkování určitě zohledňují. Nicméně spektrum nemocí, proti kterým se lze očkovat, není tak široké. Doporučovaná očkování se mění podle epidemiologické situace a v závislosti na tom, jak jsou dostupné nové vakcíny. V každém případě je vhodné si povinná a doporučená očkování zjistit předem a poradit se s lékařem.

Jsou nějaké země, do kterých byste v současnosti nedoporučila cestovat kvůli vysokému riziku nákazy?

V tuto chvíli asi není žádná destinace, která by byla tak riziková, že by se tam nedalo jet. Záleží hodně na charakteru pobytu a zkušenosti cestovatele. Základní podmínkou pro pobyt v jakékoli části světa je dostupnost pitné vody. Ta je ale dnes dobře dostupná skoro ve všech částech světa. Tam, kde jsou zvyklí na turisty, vědí, že prodej pitné vody je výhodný byznys. Dodržovat zásady bezpečného stravování je základní podmínkou pro cestovatele.

Do jakých oblastí byste nedoporučila cestovat dětem a těhotným ženám?

Těhotné ženy by obecně neměly cestovat tam, kde je velká klimatická zátěž nebo vysoká nadmořská výška. Také by měly vždy dobře zvážit, jaká je v místě dostupnost zdravotnické péče a zda nebude cesta příliš fyzicky náročná. Určité destinace jsou navíc pro těhotné ženy nedostupné, protože nemohou letět letadlem. Většina leteckých společností totiž ženy ve vysokém stupni těhotenství nepřepravuje.

Pro malé děti jsou nevhodné tropické oblasti, protože jim hrozí dehydratace a jsou více náchylné k infekcím. Také by neměly cestovat do zemí, ve kterých se vyskytují dětské nemoci, které jsou už u nás vymýceny a proti kterým dítě ještě nemá očkování. Při očkování dětí má vždy přednost povinný očkovací kalendář a až poté se očkuje doporučenými vakcínami.

Neměli by lidé podle vás raději odložit cestu do Německa kvůli střevní nákaze?

Myslím, že je to zbytečné opatření. I zde by mělo stačit dodržovat zásady bezpečného stravování – omývat zeleninu a ovoce pitnou vodou, nejíst tepelně neupravené potraviny. Navíc nákaza není jen v Německu, můžete se nakazit i v jiných zemích.

Lze nějak poznat, že je nezávadné jídlo, které jíme v hotelu nebo restauraci?

Prvním špatným signálem je, když je restaurace špinavá.  Bohužel zárukou není ani čistá restaurace. V mnoha zemích jsou zvyklí na turisty, samotná restaurace vypadá pěkně a čistě, ale to nic nevypovídá o hygieně při přípravě jídla. Ve skutečnosti pak mohou v kuchyni míchat dohromady syrové maso se zeleninou nebo si nemýt ruce. Nejlépe bezpečnost restaurace poznáte, když navštívíte kuchyni, což se vám ale vždycky nemusí podařit.

I v hotelu se ale pro jistotu vyhýbejte jídlům, která mohou být potenciálně riziková. Patří mezi ně syrové potraviny nebo mořské produkty. Pozor si dejte i na led do nápojů. Nápoj sám může být v pořádku, ale o původu ledu nic nevíte.

Jak se připravit na případ, že všechna opatrnost selže a my onemocníme cestovatelským průjmem?

Součástí vybavení každého cestovatele by měla být lékárnička plně vybavená pro první pomoc a základní potíže, které vás mohou potkat na cestách. Pokud nevíte, které to jsou, poradí vám v odděleních cestovní medicíny nebo v lékárnách. Proti cestovatelskému průjmu doporučuji alespoň dva nebo tři preparáty, z nichž každý bojuje s nemocí trochu jiným způsobem. Pokud vám nepomůže jeden přípravek, máte v záloze další.

Lékárnička by měla vždy obsahovat i léky proti alergické reakci, a to i v případě, že alergičtí nejste. Na cestách se můžete setkat s neznámými rostlinami, jídlem nebo zvířaty, která u vás alergii vyvolají.  Samozřejmostí jsou prostředky k ošetření poranění a poskytnutí první pomoci. Cestovní lékárničku také rozšiřujte podle toho, do jaké země jedete.