foto

Pravdy a nepravdy o výhodách císařského řezu

Primárně proto, že mají nedostatek informací o rizicích, která sebou císařský řez přináší. Podle výzkumníků z anglického Bristolu by některé z žen porod císařským řezem nepodstoupily, pokud by si byly předem vědomé jeho rizik. Pravděpodobnost komplikací je totiž až šestinásobně vyšší.

V očích řady žen má ale císařský řez nespornou výhodu – nedochází při něm k poranění pánevního dna. Tato skutečnost ženám umožňuje poměrně brzy po porodu obnovit svůj sexuální život ve stejné intenzitě jako před těhotenstvím. S tím se pojí i obava z inkontinence u vaginálního porodu, která ale je, jak ukazují některé další zahraniční výzkumy, pouhým mýtem. Inkontinence může postihnout stejně tak ženy rodící přirozeným způsobem jako ty podstupující císařský řez.

Více komplikací, více císařských řezů

Ale i porodníci k tomu v některých případech přispívají nejen proto, že chtějí nastávajícím maminkám vyjít vstříc, ale i proto, že tak mají celý porod lépe pod kontrolou. Nedá se zdaleka říct, že stoupající počet prováděných císařských řezů by zcela odrážel reálnou medicínskou potřebu. Je sice pravda, že počet komplikací roste u rodiček pořizujících si podle současného trendu první dítě až na konci reprodukčního období i u mnohočetných těhotenství, které můžou být výsledkem uplatňování léčby neplodnosti, ale počet stále ukazuje, že zde existuje představa, která uvádí císařský řez jako plnohodnotnou alternativou k přirozenému porodu.

Kdy se přistupuje k tomuto zákroku?

U nás se k císařskému řezu standardně přistupuje v případě zdravotních komplikací u ženy nebo dítěte (např. špatná poloha plodu v děloze), a to buď plánovaně, nebo jako k řešení akutní situace. Pokud ale žena rodila už své předchozí dítě tímto způsobem, císařský řez jí je obvykle doporučen i u dalšího porodu.

Jaké jsou varianty?

Císařský řez se provádí buď v celkové narkóze, nebo pod tzv. spinální analgezií, kdy je znecitlivěno tělo pouze od pasu dolů. První varianta více zatěžuje matku i dítě a používá se především v akutních případech, kdy není tolik času na delší působení analgezie. Druhá možnost přináší nesporné výhody, matce je umožněno se dostat hned po porodu do kontaktu s dítětem. Celá operace trvá asi hodinu a přítomnost otce u ní závisí na vůli zdravotnického týmu.

Žena je sice díky císařskému porodu uchráněna bolesti, odpočinutější a už pár hodin po té se na rozdíl od rodiček s nastřiženou hrází může posadit, ale následky operativního zákroku se hojí déle (asi půl roku) než ty, které vznikají při vaginálním porodu (šestinedělí). Také bolesti se při rekonvalescenci často nevyhne, hojení jizvy může provázet řada komplikací. Z estetického hlediska jizva ale příliš nevadí, je totiž umístěná tak nízko, že ani v dvoudílných plavkách si jí okolí nevšimne. Aby se ale zamezilo jejímu poškození, nedoporučuje se ženám otěhotněn v horizontu roku a podstoupit více než tři císařské řezy v životě.

Porod císařským řezem ve většině případů představuje vysoce plánovou proceduru, pří níž lze ovlivnit datum narození dítěte. Přesto znamená čtyřikrát větší riziko smrti pro ženu než přirozený porod. Vedle zdravotních rizik zaznívají i argumenty ekonomické – měl by být například císařský porod na vyžádání brán jako nadstandardní služba?

Rozhodně se jedná o kontroverzní otázku, která vyžaduje jak odbornou, tak laickou diskuzi. Nedotýká se jen medicíny a snahy o zdraví pacienta, ale i etiky a společnosti jako takové. Rozhodně by ale preference císařských řezů neměla být založená pouze na nedostatku informací, obavě z porodu bez lékařské intervence, strachu z bolesti nebo poškození pánevního dna a na falešném přesvědčení, že císařský řez je jednoduchou operací.