Krevní obraz

Stručný popis

Krev je tělní tekutina tvořená krevními buňkami, které jsou rozptýleny v plazmě. Krevní buňky vznikají v kostní dřeni a rozlišují se na červené, bílé krvinky a krevní destičky. Plazmu tvoří především voda, ionty a bílkoviny. Krev zajišťuje přívod živin, kyslíku do tkání a odvod oxidu uhličitého a produktů metabolismu, dále přenáší celou řadu látek (hormony, vitaminy, aj.). Uplatňuje se na udržení stálosti vnitřního prostředí, obranyschopnosti a podílí se na udržení tělesné teploty. Většina chorob způsobí změnu ve složení krve.

Krevní obraz je základní vyšetření krve, určuje v ní počet krevních buněk, jejich velikost a další vlastnosti. Vyšetření krevního obrazu zahrnuje následující stanovení:

  • počet bílých krvinek (WBC) - buňky, které jsou důležitou součástí imunitního systému organismu
  • počet červených krvinek (RBC) - buňky, které přenášejí kyslík v krvi z plic do tkání a oxid uhličitý opačným směrem
  • hemoglobin (HGB) - červené krevní barvivo, bílkovina červených krvinek, která váže a přenáší kyslík
  • hematokrit (HCT) - procentuální zastoupení červených krvinek v celkovém množství krve
  • střední objem červené krvinky (MCV) – průměrná velikost červené krvinky
  • průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH)
  • průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC)
  • distribuční křivka červených krvinek (RDW) – podává přehled o variabilitě ve velikosti červených krvinek
  • počet krevních destiček (PLT) – buňky, které jsou důležité při zástavě krvácení
  • objem krevních destiček (MPV) - průměrná velikost krevní destičky
  • destičkový hematokrit (PCT) - procentuální zastoupení krevních destiček v celkovém množství krve
  • distribuční křivka krevních destiček (PDW) - podává přehled o variabilitě ve velikosti krevních destiček

Doplňujícím vyšetřením krevního obrazu je diferenciální rozpočet bílých krvinek, který stanovuje zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek, ke kterým patří:

  • neutrofily – velmi pohyblivé buňky podílející se na obraně proti bakteriální infekci, mají schopnost pohlcovat a likvidovat cizorodý materiál
  • tyčky - mladá forma neutrofilů
  • bazofily - jejich funkce není zcela jasná, předpokládá se ovlivnění srážení krve v místě zánětu
  • eozinofily – buňky uplatňující se při alergii a v obraně proti parazitůmi
  • lymfocyty – buňky podílející se na specifické imunitní obraně (T lymfocyty regulují ostatní zúčastněné buňky imunitní reakce a uplatňují se v obraně hlavně proti virům, plísním a nádorovým; B lymfocyty se po setkání s cizorodou látkou mění na plazmatické buňky a tvoří protilátky)
  • monocyty – vystupují z krve do tkání nebo tělních dutin, kde se mění v makrofágy, buňky které jsou schopny pohlcovat cizorodý materiál, včetně mikroorganismů

Kdy se vyšetřuje hodnota tohoto parametru

  • vyšetření krevního obrazu je součástí každého celkového vyšetření, které se provádí:
    • v rámci preventivní prohlídky
    • v případě onemocnění, ke sledování jeho průběhu a reakce na léčbu
    • jako součást předoperační přípravy
  • při příznacích chudokrevnosti (snížená výkonnost, slabost, bledost, dušnost, zrychlená srdeční frekvence), pro rozhodování o nutnosti podání krevnítransfúze a sledování jejího efektu
  • při podezření na infekci
  • při krvácivých stavech
  • ke zjištění rizika trombotických stavů (tvorba krevních sraženin v cévách)
  • při podezření na nádorová onemocnění, sledování nemocí kostní dřeně, krve a jejich reakci na léčbu
  • při užívání některých léků

Vyhodnocení výsledků

do 1 dne

Fyziologické hodnoty

  • Novorozenci 1 - 2 dny: 9,0 - 38,0 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Novorozenci 3 - 7 dnů: 5,0 - 21,0 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Novorozenci 1 - 4 týdny: 5,0 - 19,5 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Kojenci 1 - 6 měsíců: 5,5 - 19,0 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Kojenci 0,5 - 2 roky: 6,0 - 17,5 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Děti 2 - 6 let: 5,0 - 17,0 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Děti 6 - 12 let: 4,5 - 14,0 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Děti 12 - 15 let: 4,5 - 13,0 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Děti 15 - 18 let: 4,5 - 11,0 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Muži 18 - 110 let: 4,1 - 10,2 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )
  • Ženy 18 - 110 let: 4,0 - 10,7 Bílé krvinky (WBC, 10*9/l )

  • Novorozenci 1 - 7 dnů: 3,9 - 5,90 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Novorozenci 1 - 2 týdny: 3,60 - 6,20 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Novorozenci 2 - 4 týdny: 3,20 - 5,80 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Kojenci 1 - 6 měsíců: 2,90 - 4,90 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Kojenci 0,5 - 2 roky: 3,70 - 5,30 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Děti 2 - 6 let: 3,90 - 5,30 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Děti 6 - 12 let: 4,0 - 5,20 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Děti 12 - 15 let: 4,10 - 5,30 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Muži 15 - 18 let: 4,19 - 5,75 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Ženy 15 - 18 let: 3,54 - 5,18 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Muži 18 - 110 let: 4,19 - 5,75 Červené krvinky (RBC, 10*12/l )
  • Ženy 18 - 110 let: 3,54 - 5,18  Červené krvinky (RBC, 10*12/l )

  • Novorozenci 1 - 7 dnů: 135 - 205 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Novorozenci 1 - 2 týdny: 125 - 205 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Novorozenci 2 - 4 týdny: 117 - 190 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Kojenci 1 - 6 měsíců: 95 - 140 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Kojenci 0,5 - 2 roky: 105 - 135 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Děti 2 - 6 let: 115 - 135 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Děti 6 - 12 let: 115 - 155 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Děti 12 - 15 let: 120 - 160 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Muži 15 - 18 let: 130 - 160 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Ženy 15 - 18 let: 120 - 160 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Muži 18 - 110 let: 135 - 174 Hemoglobin (HGB, g/l)
  • Ženy 18 - 110 let: 116 - 163  Hemoglobin (HGB, g/l)

  • Novorozenci 1 - 7 dnů: 0,420 - 0,660 Hematokrit (HCT, 1)
  • Novorozenci 1 - 2 týdny: 0,390 - 0,630 Hematokrit (HCT, 1)
  • Novorozenci 2 - 4 týdny: 0,360 - 0,600 Hematokrit (HCT, 1)
  • Kojenci 1 - 6 měsíců: 0,300 - 0,480 Hematokrit (HCT, 1)
  • Kojenci 0,5 - 2 roky: 0,330 - 0,390 Hematokrit (HCT, 1)
  • Děti 2 - 6 let: 0,330 - 0,390 Hematokrit (HCT, 1)
  • Děti 6 - 12 let: 0,350 - 0,450 Hematokrit (HCT, 1)
  • Děti 12 - 15 let: 0,360 - 0,490 Hematokrit (HCT, 1)
  • Muži 15 - 18 let: 0,370 - 0,490 Hematokrit (HCT, 1)
  • Ženy 15 - 18 let: 0,360 - 0,460 Hematokrit (HCT, 1)
  • Muži 18 - 110 let: 0,390 - 0,510 Hematokrit (HCT, 1)
  • Ženy 18 - 110 let: 0,330 - 0,470 Hematokrit (HCT, 1)

  • Novorozenci: 98,0 - 118,0 Střední objem červených krvinek (MCV, fl)
  • Kojenci: 74,0 - 118,0 Střední objem červených krvinek (MCV, fl)
  • Děti 4 - 10 let: 75,0 - 87,0 Střední objem červených krvinek (MCV, fl)
  • Děti 10 - 18 let: 77,0 - 95,0 Střední objem červených krvinek (MCV, fl)
  • Muži 18 - 110 let: 82,6 - 98,4 Střední objem červených krvinek (MCV, fl)
  • Ženy 18 - 110 let: 82,3 - 100,6 Střední objem červených krvinek (MCV, fl)

  • Novorozenci 1 - 7 dnů: 29,0 - 38,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Novorozenci 1 - 2 týdny: 28,0 - 40,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Novorozenci 2 - 4 týdny: 28,0 - 40,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Kojenci 1 - 6 měsíců: 25,0 - 35,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Kojenci 0,5 - 2 roky: 23,0 - 31,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Děti 2 - 6 let: 24,0 - 30,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Děti 6 - 12 let: 25,0 - 33,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Děti 12 - 15 let: 25,0 - 35,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Muži 15 - 18 let: 25,0 - 35,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Ženy 15 - 18 let: 25,0 - 35,0 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Muži 18 - 110 let: 28,0 - 34,6 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)
  • Ženy 18 - 110 let: 28,1 - 35,6 Průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH, pg)

  • Novorozenci 1 - 7 dnů: 290 - 370 Průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC, g/l)
  • Novorozenci 1 - 2 týdny: 280 - 380 Průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC, g/l)
  • Novorozenci 2 - 4 týdny: 280 - 370 Průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC, g/l)
  • Kojenci 1 - 2 roky: 300 - 360 Průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC, g/l)
  • Děti 2 - 18 let: 310 - 370 Průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC, g/l)
  • Muži 18 - 110 let: 329 - 364 Průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC, g/l)
  • Ženy 18 - 110 let: 330 - 363 Průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC, g/l)

  • Muži: 12,1 - 15 Distribuční křivka červených krvinek (RDW, %)
  • Ženy: 11,9 - 16,3 Distribuční křivka červených krvinek (RDW, %)

  • Děti: 150 - 400 Počet krevních destiček (PLT, 10*9/l)
  • Muži: 142 - 327 Počet krevních destiček (PLT, 10*9/l)
  • Ženy: 131 - 364 Počet krevních destiček (PLT, 10*9/l)

  • Muži: 7,0 - 10,8 Střední objem krevních destiček (MPV, fl)
  • Ženy: 7,1 - 10,4  Střední objem krevních destiček (MPV, fl)

  • Muži: 0,127 - 0,277 Destičkový hematokrit (PCT, 1)
  • Ženy: 0,117 - 0,305  Destičkový hematokrit (PCT, 1)

  • Muži: 15,5 - 17,6 Distribuční křivka krevních destiček (PDW, %)
  • Ženy: 15,3 - 17,6 Distribuční křivka krevních destiček (PDW, %)

Muži, Ženy: Diferenciální rozpočet bílých krvinek (%)

  • Neutrofily 50 - 75
  • Tyče 1 - 5
  • Eozinofily 1 - 5
  • Bazofily 0 - 1
  • Lymfocyty 15 - 40
  • Monocyty 3 - 10

Co se vyšetřuje (vzorek)

Vzorek odebraný ze žíly na paži (vyšetření plné krve).

Snížená hodnota může indikovat

  • snížená hladina bílých krvinek – při nedostatečné tvorbě v kostní dřeni, sníženém vyplavení bílých krvinek do cirkulace, zvýšené spotřebě/zániku bílých krvinek; snížená hladina bílých krvinek je spojena s poruchou imunitní obrany a vyšším výskytem infekčních či nádorových onemocnění
    • snížená hladina neutrofilů, při:
      • snížené tvorbě v důsledku poškození kostní dřeně – vrozeném či polékovém (cytostatika, psychofarmaka), ozařováním, při prostoupení kostní dřeně nádorovými buňkami
      • změně rozložení neutrofilů – při zvětšení sleziny (zadržování neutrofilů ve slezině), virové infekci, hromaděním neutrofilů v zánětlivém ložisku
      • zvýšeném zániku neutrofilů – u některých autoimunitních onemocněních (výskyt protilátek proti neutrofilům, např. systémový lupus erythematodes), tvorbu protilátek mohou vyvolat i některé léky
    • snížená hladina lymfocytů, při:
      • snížené tvorbě lymfocytů v důsledku poškození kostní dřeně, po chemoterapii, ozáření, při léčbě kortikoidy a stavech s nadprodukcí kortizolu
      • zvýšeném úniku lymfocytů lymfou u poruchy lymfatické drenáže ve střevě (Whippleova choroba)
      • AIDS a přidružených onemocněních, v konečných fázích zhoubných nádorů, u pokročilé Hodgkinovy choroby (zhoubné onemocnění lymfatických uzlin), Wiskottova-Aldrichova syndromu (vrozené onemocnění se sníženými hladinami krevních destiček, ekzémem a zvýšenou náchylností k infekcím - s poklesem T lymfocytů)
      • neurologických onemocněních (roztroušená skleróza)
    • snížená hladina eozinofilů, při:
      • akutních infekcích, stresových reakcích
      • léčbě kortikoidy, po podání adrenalinu
    • snížená hladina bazofilů:
      • zpravidla jen relativní, při zmnožení neutrofilů
    • snížená hladina monocytů, při:
      • poškození kostní dřeně, leukémii z vlasatých buněk (zhoubné krevníonemocnění s výskytem abnormálních buněk v krvi, s četnými tenkými výběžky)
      • léčbě kortikoidy
  • snížená hladina červených krvinek, hemoglobinu, hematokritu; projeví se chudokrevností s poruchou přenosu kyslíku do tkání, při:
    • nevyvinutí či poškození kostní dřeně se sníženou tvorbou červených krvinek
    • chudokrevnosti z nedostatku železa, vitaminu B12, kyseliny listové, při dlouhodobých onemocněních, stavech s destrukcí červených krvinek, krevních ztrátách, při vrozené poruše tvorby hemoglobinu
    • selhání ledvin - nedostatečná tvorba erytropoetinu (hormon, který zvyšuje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni) v ledvinách; při tvorbě protilátek proti erytropoetinu
    • otravě benzenem, užíváním léků (chloramfenikol)
    • těhotenství (převládá zvýšení objemu plazmy nad mírným vzestupem krevních buněk)
  • snížená hodnota středního objemu červené krvinky (MCV) – u malých červených krvinek (mikrocytů), při:
    • chudokrevnosti z nedostatku železa, poruchy tvorby hemoglobinu (thalasémie), sideroblastické chudokrevnosti (s přítomností nezralých červených krvinek - sideroblastů v kostní dřeni), chudokrevnosti u dlouhodobých onemocnění
    • otravě olovem
  • snížená hodnota průměrné hmotnosti (MCH) a koncentrace (MCHC) hemoglobinu v červené krvince – může být u mikrocytů
  • snížená hladina krevních destiček, může vést ke snížené srážlivosti krve, krvácení do vnitřních orgánů, při:
    • selhání, poškození kostní dřeně s poruchou tvorby krevních destiček – vrozené, polékové, po ozáření, při nádorových onemocnění kostní dřeně (leukémie, lymfomy, metastázy), těžký alkoholismus, nedostatek vitaminu B12, některé infekce (včetně HIV)
    • nadměrné spotřebě destiček – u rozsáhlých hemangiomů (nezhoubný nádor z krevních cév), zánětů cév, po chlopenních a cévních náhradách, při diseminované intravaskulární koagulaci (DIC, chorobný stav se vznikem mnohočetných krevních sraženin v drobných cévách mnoha orgánů, dochází k jejich poškození a poté k těžkému krvácení, při spotřebování látek nutných pro srážení krve, včetně krevních destiček; DIC vzniká jako komplikace těžších infekcí, těhotenství, porodu, nádorů, operací, aj.)
    • při autoimunitních onemocněních – kdy se tvoří protilátky proti krevním destičkám (např. při systémovém lupus erythematodes)
    • trombotické trombocytopenické purpuře – onemocnění s tvorbou krevních sraženin současně na mnoha místech krevního oběhu
    • při zvětšení sleziny – vychytává krevnídestičky
    • zvýšené destrukci krevních destiček – léky (penicilin, soli zlata, heparin, aj.)
    • těhotenství (převládá zvýšení objemu plazmy

Zvýšená hodnota může indikovat

  • zvýšená hladina bílých krvinek – při zvýšené tvorbě, urychleném výstupu bílých krvinek z kostní dřeně, přesunu zásob bílých krvinek do cirkulace, sníženém odsunu bílých krvinek z krve do tkání
    • zvýšená hladina neutrofilů, při:
      • zrychleném vyplavování neutrofilů do cirkulace - zvýšenou potřebou při zánětu – zejména u těžkých bakteriálních infekcí (těžký zápal plic, sepsi - systémový infekční zánět s rozsevem choroboplodných zárodků z původního místa infekce do jiných orgánů s jejich poškozením), s vyplavováním  mladých forem neutrofilních leukocytů (tyčky), dále při nedostatečném okysličení tkání, hypoxii, stresu (bolest, chlad, teplo), po užití některých léků (kortikoidy, adrenalin, lithium)
      • sníženém odsunu neutrofilů z cirkulace do tkání (při dlouhodobém užívání kortikoidů)
      • zvýšené tvorbě neutrofilů v kostní dřeni – při dlouhodobém zánětu, nádorových metastázách do kostní dřeně, akutní a chronické myeloidní leukemii (zhoubné krevníonemocnění, kdy dochází v kostní dřeni k bujení a hromadění krvinek myeloidní řady - ve které se vyvíjejí monocyty, neutrofily, bazofily, eozinofily, a k jejich vyplavení do krve), jiné stavy s chorobně zvýšenou tvorbou krvinek v kostní dřeni
      • dalších stavech - odumření tkání (např. srdeční svaloviny při srdečním záchvatu), zánětlivých onemocnění cév
    • zvýšená hladina lymfocytů, při:
      • virové infekci (infekční mononukleóza, cytomegalovirus), také u černého kašle, tuberkulóze, toxoplazmóze
      • chronické lymfatické leukémii - vzniká růstem a hromaděním zejména B lymfocytů v kostní dřeni, lymfatických uzlinách, slezině a játrech
      • nedostatečnosti kůry nadledvin
      • relativním zvýšení lymfocytů při snížení počtu neutrofilů, eosinofilů, basofilů
    • zvýšená hladina eozinofilů, při:
      • alergických onemocněních (průduškové astma, senná rýma, kopřivka, aj.)
      • infekcích parazity, prvoky
      • některých kožních chorobách – ekzém, lupénka
      • Hodgkinově chorobě (může být jedním z prvních projevů) a další nádorová onemocnění rozšířená na organismus
    • zvýšená hladina bazofilů, při:
      • některých zánětlivých onemocněních (ulcerózní kolitida – zánět tlustého střeva provázený tvorbou vředů, revmatoidní artritida – autoimunitní zánět kloubů)
      • léčbě estrogeny (ženskými pohlavními hormony)
      • některých nádorových onemocněních, chronické myeloidní leukemii
    • zvýšená hladina monocytů, při
      • infekcích viry, prvoky, parazity, dále při tuberkulóze
      • onemocněních pojiva (podpůrné tkáně organismu – vazivo, chrupavka, kost) - systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida
      • zánětlivých onemocněních střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida)
      • sarkoidóze - onemocnění řady orgánů s tvorbou granulomů (ložiska v tkáni, v nichž dochází ke shluku buněk imunitního systému reagujících na dosud neznámý podnět) nejčastěji jsou postiženy plíce a nitrohrudní uzliny
      • při lymfomech (zhoubné onemocnění vycházející z lymfatické tkáně, především lymfocytů), monocytové leukémii
  • zvýšená hladina červených krvinek, hemoglobinu, hematokritu, při:
    • zmnožení červených krvinek v krvi při zvýšené tvorbě v kostní dřeni
    • druhotném zmnožení červených krvinek, při jejich zvýšené tvorbě v kostní dřeni, následkem nedostatku kyslíku v organismu - při srdečních nebo plicních onemocněních, při pobytu ve vysokých nadmořských výškách, kuřáctví (dochází ke zvýšené tvorbě erytropoetinu v ledvinách, který zvyšuje tvorbu krvinek v kostní dřeni)
    • nádory produkující erytropoetin (zhoubný nádor ledviny)
    • zahuštění krve při ztrátě tekutiny (při průjmu, dehydrataci a popáleninách)
  • zvýšená hodnota středního objemu červené krvinky (MCV) – u velkých červených krvinek (makrocytů), při:
    • chudokrevnosti z nedostatku vitamínu B12, kyseliny listové
    • jaterním onemocnění, alkoholismu
    • retikulocytóze - zmnožení retikulocytů - mladých forem červených krvinek (jsou větší)
  • zvýšená hodnota průměrné hmotnosti hemoglobinu v červené krvince (MCH) – může být u makrocytů
  • zvýšená hodnota průměrné koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC) – zvýšení je limitováno množstvím hemoglobinu, které se může vejít do červené krvinky; při stavech kdy je hemoglobin nadměrně koncentrován v červené krvince - u dědičné sférocytózy (porucha složení membrány červených krvinek), u popálenin
  • zvýšená hodnota distribuční šíře červených krvinek (RDW) - znamená smíšenou populaci červených krvinek různé velikosti; u chudokrevnosti z nedostatku vitamínu B12 (pro zvýšené množství různě velkých krvinek a jejich různými tvary), chudokrevnosti z nedostatku železa, DIC, stavy spojené s fragmentací červených krvinek
  • zvýšená hladina krevních destiček – nemusí vyvolávat žádné příznaky, může však docházet ke zvýšenému krvácení (pro poruchu funkce destiček) i zvýšené srážlivosti krve (shlukováním krevních destiček); při:
    • nadměrné tvorbě krevních destiček v kostní dřeni
    • nedostatku železa (při dlouhodobých ztrátách krve), po nadměrném krvácení – při rychlé obměně krvetvorby
    • dlouhodobých zánětlivých onemocněních (Crohnova choroba, revmatoidní artritida)
    • dlouhodobých infekcích (bakteriální, plísňové, tuberkulóze)
    • stavu po odstranění sleziny
    • zhoubných nádorových onemocněních (lymfomy, nádor plic)
  • zvýšená hodnota středního objemu krevnídestičky (MPV) - závisí na produkci destiček, mladé jsou větší, než starší

Autor: MUDr. Mgr. Lenka Kotačková

Zpět na seznam

Poslední komentáře

Tak si tu udělejte možnost prémium sms a všichni budou spokojeni.

Mirek 23.04.2014 22:14

Dobrý den. Mám vysoký počet červených krvinek a zároveň nedostatek železa a nízký počet bílých krvinek. Nevíte někdo co to může znamenat?

Petra 28.01.2014 14:11

Poznámka administrátora

Dobrý den, omlouváme se, ale v současnosti není v provozu poradna Laboratorní hodnoty, proto Vás dotaz nemůžeme zodpovědět.

Kristýna Tesařová 01.11.2013 21:46

Sdílet: Tisk
Zuby
Dermatologie
Cukrovka
Zuby
Senior
Lupénka
Atopický ekzém