Senior: Deprese

Zpět na seznam

Témata

Specifika deprese ve stáří

fotoDeprese je častým onemocněním ve vysokém věku, rozhodně není přirozenou součástí stárnutí, jak se někteří lidé domnívají. Ve stáří se také deprese obtížně rozeznává od jiných onemocnění, zaměňována je např. za demenci. Naštěstí se jedná o dobře léčitelné onemocnění, proti kterému existuje i účinná prevence. U starších osob se deprese může projevovat pouze jako apatie, zanedbání péče o sebe samého a nechuť k dříve oblíbeným aktivitám. I když deprese ve stáří může být diagnostikována jen jako mírná forma onemocnění, má vliv jak na kvalitu života seniora, tak na jeho celkový zdravotní stav.

Jak rozpoznat první známky deprese?

fotoDeprese může zůstat v pozadí a být zaměňována buď za jiné onemocnění, nebo pokládána za známku celkově zhoršeného zdravotního stavu. Základem je sledování vnějších projevů, například když senior několik dní nepřijímá potravu, nebo během krátkého období zcela ztratí zájem o aktivity, na které byl zvyklý a které mu dělaly radost, není možné to omlouvat běžným chováním u starších lidí. Vaše starost o jeho problémy a doprovod k odborníkovi jsou pro něj často jedinou spojnicí se světem tam venku. Senioři se cítí opuštění a nevidí před sebou žádné slibné perspektivy, přestože často tvrdí opak, aby nezpůsobily obavy svým blízkým. Senioři sami trpí často nedostatkem motivace při léčbě deprese, naopak mají pocit, že svým příbuzným zbytečně přidělávají starosti. Největším problémem je ale jejich neochota podstoupit léčbu. Skutečné rozpoložení na místo toho reflektují v neverbální komunikaci, například intenzivním mnutí rukou, podrážděností až agresí nebo celkovou rozrušeností.

Jak nabídnout blízké osobě potřebnou pomoc?

fotoStaří lidé asi neradi uslyší, že jsou depresivní, potřebují prášky na hlavu a cvokaře. Záleží, jakými slovy problém uchopíte. Místo silných slov jim raději poskytněte prostor, aby vyjádřili své konkrétní obtíže. Pokud se vám například svěří, že nemůžou spát, najděte společně s ním možnosti, jak to změnit. Nebojte se obrátit na odborníka. Někteří lidé pečující o staré rodiče můžou být překvapení, jak se najednou dokáže proměnit jejich celkový zdravotní stav. Není výjimkou, že deprese lidi paralyzuje natolik, že nedokážou opustit postel. Někdy ale tím, že za ně vykonáváte všechny činnosti, je ještě více upevňujete v tom, že jsou na vás odkázaní a nepotřební. Odborný dohled vám dodá nejen jistotu, že péče, kterou seniorovi poskytujete je kvalitní, ale zároveň vám pomůže zvládnout krizové situace v komunikaci s ním.

Jak zjistit riziko deprese u seniorů?

Lékárníci sítě „Moje lékárna“ nabízí možnost kvalifikovaného poradenství spočívající v posouzení rizika deprese. Ve spolupráci s Českou gerontologickou a geriatrickou společností pro Vás připravili možnost posouzení míry rizika přímo v těchto lékárnách, jako rozšíření poradenských služeb a chtějí napomoci vyhledávat a cíleně směřovat do ordinací lékařů rizikové osoby na specializovaná vyšetření jako součást léčebně preventivní péčeNechte si otestovat riziko deprese v nejbližší lékárně projektu Moje lékárna! Stáhněte si přehledný leták, který poslouží jako průvodce onemocněním pro seniory.

Jak se diagnostikuje deprese?

fotoProblémem při diagnóze deprese je, že se jedná o nemoc, která se vyvíjí pomalu a postupně. Zatímco zprvu se může jednat jen o špatné dny, postupně člověk trpící depresemi přestane chodit do práce, do školy a vyhýbá se jakémukoliv společenskému kontaktu. Obzvlášť špatně se diagnostikují lehčí formy deprese (dystimie). Při nich sice pacient nemá tak závažné projevy, ale nemoc ničí kvalitu jeho života. Deprese ale může vypuknout i náhle a těžce. Adekvátní léčba uleví nemocnému po 4-6 týdnech.

9 způsobů, jak pomoci seniorovi s depresí

fotoMožná někdo z vašich blízkých trpí depresí, pokud mu chcete pomoci, budete potřebovat pár rad, jak se v této nestandardní situaci zachovat. Předně je důležité si uvědomit, že se nejedná pouze o špatnou náladu, ale o nemoc, k jejíž úspěšné léčbě je třeba vyhledat odborníka. Nemůžete tedy dotyčného vyléčit, ale můžete mu nabídnout podporu, která mu usnadní vypořádat se s onemocněním.

  1. Potřeba léčby - Nebrat depresi na lehkou váhu je základem k úspěšnému vyléčení. Vaším úkolem je depresivního člověka přesvědčit, že je třeba vyhledat odbornou pomoc. Pacienti utápějící se v apatii a ztrácející pojem o smysluplnosti svého počínání potřebují povzbudit, aby získali odhodlání danou situaci řešit.
  2. Mluvte o tom - Dejte mu najevo, že jste mu stále k dispozici a že vás jeho zdravotní stav zajímá. Mluvit o problémech je pro něj velmi potřebné, můžete totiž zabránit tomu, aby byla ohrožena jeho bezpečnost, a tak snížit riziko sebevraždy.
  3. Buďte aktivní - Nestačí o potřebě lékařské pomoci jen mluvit, mnohem lepší je přistupovat k problému aktivně. Podobně jako kdyby si váš blízký zlomil nohu a potřeboval odvoz do nemocnice na vyšetření, tak i člověk trpící depresí má nárok na okamžitou lékařskou péči.
  4. Zůstaňte v kontaktu - Pacienti trpící depresí mají tendenci izolovat se od ostatních, protože si myslí, že je svou nemocí obtěžují. Dejte najevo, že vám není dotyčný lhostejný a zapojte ho do svých aktivit, které mu přinesou uspokojení z výsledku, nevyhýbejte se rutinním činnostem, například cvičení, právě ty mu můžou dodat pocit dobře využitého času. Nevzdávejte to hned po prvním pokusu, pokud budete vytrvalí a zároveň ohleduplní, efekt se jistě dostaví.
  5. Zaměřte se na drobné úspěchy - Pro člověka v depresi se stávají i běžné úkony obtížnými. Například vstát z postele pro něj představuje nepřekonatelný problém, protože před sebou nevidí žádnou perspektivu. Pomoci mu můžete pozitivní přístupem, pochvalami a sliby drobných odměn a motivací.
  6. Přečtěte si o tom - Pokud máte chuť a zájem seznámit se s problematikou deprese blíže, abyste porozuměli tomu, co prožívá váš blízký, sáhněte po některé s publikací věnující se tomuto tématu. Poučení budete k nemoci přistupovat s větším nadhledem. Spoléhejte se ale jen na důvěryhodné informace od odborníků.
  7. Vyhledejte místního odborníka - Neocenitelnou pomocí pro nemocného může být i zajištění schůzky s odborníkem nebo získání kontaktu na nejbližší centrum, které se na léčbu deprese specializuje.
  8. Podporujte nemocného během celé léčby - Váš zájem by neměl končit tím, že ho doprovodíte na první schůzku s lékařem, ve své snaze o jeho vyléčení byste ho měli podporovat kontinuálně, připomínat mu, že pro jeho vyléčení je klíčové užívat předepsané léky a pravidelně se dostavovat na kontroly.
  9. Věnujte mu pozornost - Rozvoj deprese může být podpořen životní fází, v které se depresivní člověk nachází. Emocionální deprivace například během rozvodu, po ztrátě práce nebo po smrti v rodině slouží jako vodítko v terapii. Stavy se můžou opakovat a kořenit v dětství nebo pubertě, zajímejte se také o jeho minulost a o situace, které mohli posloužit jako spouštěč deprese.
Výmluvy, proč se neléčit s depresí

Možná se dlouhodobě vnitřně odhodláváte k tomu, že se budete konečně léčit s depresí a pomůžete tak sobě i lidem ve svém okolí. Chybí vám ale síla, abyste toto nelehké rozhodnutí udělali. V tom případě určitě velmi důvěrně znáte následující výmluvy ze svého vnitřního dialogu. Snad vás přesvědčíme lépe než váš druhý hlas.

  • Výmluva první: Pokud tomu dám čas, odezní to samo - Deprese sama nikdy neodejde. Ve skutečnosti má deprese často biologický původ, a tak jako ostatní nemoci, vyžaduje léčbu, aby byla odstraněna. Neléčená deprese může také přispět k zhoršení některých zdravotních problémů, například onemocnění srdce, ale můžou s ní být spojeny i další metabolická onemocnění, například obezita, cukrovka, Alzheimerova choroba nebo rakovina. Nedovolte depresi, aby se rozvinula, obraťte se na lékaře a požadujte léčbu, může vás to uchránit od následných komplikací.
  • Výmluva druhá: Nechci brát antidepresiva. - Lidé nechtějí brát pilulky po zbytek svého života, i když ve většině případů není užívání léků zdaleka záležitostí celého života. Přestože antidepresiva jsou velmi účinná, medikamentózní léčba není jediným řešením. Pomoci vám může i psychoterapie, například kognitivně-behaviorální terapie je formou terapie mluvením, která se zaměřuje na současné pocity pacienta a příčiny jeho psychického stavu. Krátkodobě může mít taková léčba stejný účinek jako léčba některými léky. Obecně ale psychoterapie trvá mnohem déle a výsledky se dostavují postupně. Každá osoba ale reaguje na léčbu jinak, proto je třeba k otázce způsobů léčby přistupovat individuálně.
  • Výmluva třetí: Necítím smutek pořád. Proč bych se tedy potřeboval/a léčit? - Nepotřebujete se cítit smutně nebo plakat celý den, aby vám mohla být klinicky diagnostikována deprese. Často je v zájmu lidí trpících depresí odstranit některé zdravotní problémy jako bolest svalů, problémy se spánkem nebo únavu, aniž by věděli, že toto jsou znaky deprese. Někdy tyto příznaky doplňují smutek, někdy ne. Říká se tomu tzv. maskovaná deprese, lidé se necítí zasaženi smutkem nebo nějakou nenormální náladou, spíše jsou apatičtí, otupělí a necítí se sami sebou. V těchto případech může lékař diagnostikovat depresi založenou na velmi obecných příznacích, především na sníženém zájmu o oblíbené činnosti nebo ztrátě potěšení z nich.
  • Výmluva čtvrtá: Stydím se o tom mluvit se svým lékařem. - Stud lidí, že mají nějaké problémy se svým mentálním zdravím, brání celé řadě nemocných v tom, aby hledali pomoc, nebo o tom jenom obyčejně mluvili. Ale deprese není nic, za co byste se měli stydět. Je to onemocnění, podobně jako diabetes nebo vysoký cholesterol, které vyžaduje léčbu. Je to zároveň velice běžná záležitost. S depresí se ve svém životě setkalo 9 – 26 % žen a 5 – 12 % mužů. Takže je tady velká šance, že váš doktor neuslyší nic, co už předtím mnohokrát neslyšel. Lékařské tajemství ho navíc zavazuje k mlčenlivosti, takže vaše problémy na veřejnost neuniknou.
  • Výmluva pátá: Bojím se během terapie mluvit o bolestivých záležitostech. - Depresivní lidé se někdy chtějí vyvarovat léčby ze strachu, že budou muset podstoupit vyšetření, které bude zkoušet jejich psychickou bolest. Mají obavy z toho, že se budou muset před terapeutem příliš otevřít a odhalit místa, kam nechtějí zajít. Bohužel právě tento proces je v některých případech nutný pro vyléčení. Na druhou stranu v ostatních případech to nemusí být tak odhalující, jak si myslíte. Dobrý terapeut si uvědomuje, že je obtížné se svěřovat cizímu člověku se svými soukromými záležitostmi a provede vás opatrně tímto procesem. Nebude vás tlačit, abyste se otevřeli příliš rychle a tak, aby vám to bylo nepohodlné. Je důležité si najít terapeuta, který vám vyhovuje a zeptat se ho na všechny otázky, které vás trápí. Nikdy by vás bez vašeho svolení neměl do ničeho nutit. Co mu dovolíte, zůstává jen na vás.
Léčba deprese u seniorů - Jak fungují antidepresiva?

fotoLéčba deprese, která postihuje řadu lidí, včetně těch, u kterých byste to nikdy neřekli, vyžaduje nasazení antidepresiv. Antidepresiva předepisuje lékař, jedná se o lék, který ovlivňuje chemické látky v mozku, tzv. neurotransmitery, což jsou látky, jež ovlivňují náladu a emoce.

Jak antidepresiva fungují?

Antidepresiva pravděpodobně obnovují chemickou rovnováhu v mozku, jež byla depresí porušena. Jsou však také odborníci, kteří věří, že stres a deprese ničí spojení mezi nervovými buňkami, případně buňky samotné. A antidepresiva podle nich dokážou obnovit toto spojení mezi nervovými buňkami.

Vedlejší účinky antidepresiv

Jako každé léky i antidepresiva mají své vedlejší účinky. Bohužel nejsou vždy příjemné, každý druh má na svědomí jiné vedlejší účinky. Jedná se o bolesti hlavy, insomnii, ospalost, průjem, zácpu, nevolnost, neklid, vyrážku, sexuální problémy, ztrátu chuti k jídlu, přibírání nebo ztrátu na váze, ale také problémy s močovým měchýřem či rozmazané vidění. Pokud antidepresiva způsobují některé z vedlejších účinků, je nutné konzultovat vše s lékařem, jenž může změnit jejich druh, snížit dávkování nebo nasadit léky, které pomohou vypořádat se s vedlejšími účinky. V žádném případě se nedoporučuje vysazovat léky bez porady s lékařem.

A jaká antidepresiva se k léčbě deprese používají?

Skupiny léků zvané selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, selektivní inhibitory zpětného vychytávání norepinefrinu a dopaminu, tricyklidy, inhibitory zpětného vychytávání monoaminů.

Jak se chovat při užívání antidepresiv?

Než začnou léky na depresi účinkovat, potřebují nějaký čas a může se jednat o několik týdnů i měsíců. Nelze očekávat okamžité zlepšení situace. Pozor je třeba dávat na osoby s těžkou depresí. Díky antidepresivům se u nich může zpočátku navýšit energie natolik, že mohou být schopni učinit rozhodnutí týkající se sebevraždy. Antidepresiva je zapotřebí užívat tak, jak je předepíše lékař. Nižší dávky nebo jejich vynechávání nepřinese potřebné a žádoucí účinky léčby. Pokud máte vedlejší účinky, konzultujte je s lékařem. Nevzdávejte léčbu, pokud u vás jeden druh antidepresiv neúčinkuje. Lékař může nasadit jiné, případě k již nasazeným přidat další lék. Nepřestávejte užívat léky ve chvíli, kdy je vám lépe. Lékaři doporučují užívání antidepresiv minimálně šest měsíců až jeden rok od doby, kdy dojde ke změně stavu k lepšímu. Vysazení léků ve chvíli, kdy se vám zlepší nálada a pohled na svět, může mít za následek návrat deprese.

Jak dlouho trvá léčba deprese?

Jelikož deprese je epizodická nemoc, naštěstí léčitelná, doba léčby závisí na počtu epizod a jejich závažnosti. Jestliže se jedná o jednu událost, šest měsíců až jeden rok by měl k vyléčení stačit. Jestliže se jedná o dvě epizody, není konec léčby jasně určen. Po nějaké době (rok) je možné zkusit léky vysadit a zjistit, co se bude dít. Jestliže se jedná o 3 epizody, léčba antidepresivy může být celoživotní záležitostí.

Kognitivní terapie a deprese u seniorů

fotoPodle terapeutů zabývajících se kognitivní terapií je deprese podporována neustálými negativními myšlenkami. Přičemž se jedná o tzv. automatické myšlenky, které se vyskytují bez nějakého zjevného úsilí. Jsou to myšlenky typu – „jsem nejhorší matka na světě“, „vždy vše pokazím“, „jsem předurčen(á) k tomu být nešťastný(á)“. Na těchto myšlenkách může být zrnko pravdy, ale deprimovaní lidé překrucují nebo zveličují realitu. Přičemž toto překrucování podporuje rozvoj deprese. Kognitivní terapie slouží k tomu, aby lidé rozpoznali tyto negativní automatické myšlenky a po čase byli schopni je změnit. Neznamená to, že své myšlení změní na pozitivní, ale na realistické. Podle jedné velké studie kognitivní terapie funguje stejně jako samotná léčba léky (antidepresivy) a zlepšuje mírnou až střední depresi. Funguje také jako prevence před recidivou nemoci a redukuje zbytkové symptomy vyléčené deprese. Kognitivní terapie může být použita samostatně pro léčbu mírné až střední deprese, ale také v kombinaci s antidepresivy. Jelikož každý případ deprese je individuální, je nutné vždy zvážit, v jakém stavu pacient je, a která léčba je pro něj nejvhodnější.

Terapie světlem u seniorů

fotoUž jedna hodina denně strávená na denním světle může u starších lidí s depresí oživit náladu a zlepšit spánek. Tato zjištění potvrzuje studie, jejíž účastníci se podrobili světelné terapii ve speciálně zkonstruovaných světelných boxech. U starších účastníků s depresí se díky terapii zlepšily příznaky deprese až o 54 %. Jde o první velkou studii, která ukazuje příznivý účinek světelné terapie na léčbu deprese u starších lidí s velkou nesezónní depresivní poruchou. Terapie jasným světlem představuje alternativní způsob léčby u lidí, kteří odmítají či nesnesou léčbu antidepresivy. Deprese obvykle způsobuje problémy se spánkem a další příznaky související s narušením cirkadiánních (denních) biorytmů. Tyto poruchy jsou často patrné právě u starších osob, které mají malou šanci dostat se na přirozené jasné denní světlo. Odborníci tvrdí, že účinky světelné terapie se dají srovnat s účinky, jaké mají na léčbu deprese antidepresiva.

Deprese a riziko mrtvice u seniorů

fotoLidé trpící depresí mají významně zvýšené riziko, že je postihne cévní mozková příhoda a následné úmrtí. Tuto teorii ověřili američtí vědci na celkem 320 000 lidech. Podle této studie zvyšuje deprese riziko mrtvice až o 45 procent. Nebezpečí případného úmrtí při mozkových příhodách způsobených depresí se zvedlo dokonce o 55 procent. Výzkum byl publikován v časopise Journal of American Medical Association. „Tato meta-analýza poskytuje silný důkaz, že deprese je významným rizikovým faktorem pro vznik cévní mozkové příhody," uvádí zpráva týmu vědců kolem doktora Pana z Harvardské školy veřejného zdraví v Bostonu. Doposud byl tento vztah nejasný. Poslední studie však předchozí teorie potvrdila. V souvislosti s nebezpečím mrtvice představuje tato skutečnost skutečně vážný problém pro veřejné zdraví. Zatím však není podrobně prozkoumán konkrétní účinek deprese na nedostatečné prokrvení mozku.

Deprese a nespavost - nebezpečné spojení pro zdraví seniorů

fotoDeprese a spánek jsou spolu úzce spojeny. Problémy se spánkem a nočním bděním jsou často příznaky deprese, protože starosti, honící se nám celou noc hlavou, nás nenechávají spát. Pokud trpíte poruchami spánku a únavou, zvažte, jestli za tím nemůže stát právě deprese. Depresivní syndrom obvykle způsobuje stimulaci: člověk se budí velmi brzy, někdy dokonce i ve tři hodiny ráno. Základem pro řešení těchto problémů je tak vyšetření a eventuální diagnóza deprese. Mnozí lidé, trpící různými poruchami spánku, sahají po prášcích na spaní, aniž by hledali skutečnou příčinu svých problémů. Tou může být samozřejmě i deprese. Není však ani výjimkou že se nespavost objevuje jako vedlejší příznak při již stanovené léčbě tohoto onemocnění. Únava je dalším známým příznakem. Nemusí být pouze fyzická (nedostatek energie, ospalost), ale také psychická: nedostatek elánu, snížení motivace k prácii plnohodnotnému trávení volného času. Důležité jsou také vazby mezi depresivním syndromem a fibromyalgií, chorobou, která často vyústí v dlouhodobou únavu, poruchy spánku a bolesti. Odborníci však upozorňují, že v některých případech mohou být tyto příznaky pouze specifickou formou deprese. Sezónní deprese je také známá pro svůj dopad na poruchy spánku. Vede k únavě v dopoledních hodinách, a to i po 12 hodinách odpočinku! Jako možné řešení se nabízí např. ranní luminoterapie, léčba, při které tělo vstřebává světelnou energii ze slunce při ranním svítání. Po léčbě deprese je třeba dávat také pozor na vysazení antidepresiv, které může být také příčinou poruchy spánku. Vysazení by mělo probíhat postupně a vždy na základě konzultace s ošetřujícím lékařem, který vám může pomoci předejít nežádoucím účinkům.

Proč seniorky trpí depresí častěji?

fotoŽeny jsou dvakrát náchylnější k depresím, přičemž nikdo neví, proč tomu tak je. Testy, provedené ve Francii ukázaly, že na dva muže trpící depresemi připadají 3 až 4 ženy. Roli v tom mohou hrát hormonální změny, kterými každá žena v průběhu svého života prochází. Riziko také stoupá, jestliže jsou rozvedené nebo nezaměstnané. Z dotazníků v rámci provedených výzkumů vyplývá skutečnost, že život v páru často chrání jedince před depresemi. Mít totiž rameno, o které se lze opřít, umožňuje snadněji čelit různým životním bouřím. Z výzkumů vyplývá, že nejohroženější skupinou zůstávají vdovy a nezadaní lidé, neboť samota případy deprese zvyšuje.

Deprese a sexuální život seniorů

Sex může kvést v jakémkoliv věku, stejně jako problémy se sexem spojené vás mohou překvapit v podstatě kdykoliv. Lidé s chronickou depresí mají obvykle potíže také se svým sexuálním životem. Problém pak může nastávat především ve vztahu, kde se zdravý partner může cítit neuspokojen. A člověk trpící depresí, jenž ví o svém problému i o tom, že již není vše tak, jak dříve, upadá ještě do větších depresí. Deprese ovlivňuje sexuální touhu, ztrátu chuti k sexu, delší dobu k dosažení orgasmu, nemocné s chronickou depresí sex nemusí vůbec těšit. Problém může nastat také s antidepresivy, které se k léčbě deprese užívají. Vedlejší účinky mohou způsobovat kromě jiného také sexuální potíže. Nejpodstatnější u lidí s depresí je léčit se, léčbu zahájit a pokračovat v ní i přes případné problémy. Partner, jenž je oporou, pochopí případné problémy a ví, že sex není vše. Důležité je spolu hovořit a snažit se najít řešení. Jestliže je problémem například delší doba potřebná k dosažení orgasmu, mohou se partneři dohodnout na delší předehře. Pokud je problém v užívaných lécích, stačí někdy upravit dávkování nebo změnit léky. Nikdy se ale léčba nemění bez porady s lékařem.

Mýty o depresi

fotoDeprese je nemoc jako každá jiná. Přesto je stále mnoho lidí, kteří se domnívají, že jedná pouze o trochu větší smutek nebo sebelítost. Klinická deprese je ale onemocnění, které vyžaduje adekvátní léčbu.

  • Deprese je jen sebelítost- Nejde jen o přehnanou sebelítost, zdravotní problémy lidí s depresí jsou spojeny se změnami na mozku. Scan mozku provedený u lidí, kteří trpěli depresí, zaznamenal abnormální aktivitu některých oblastí mozku.
  • Deprese je jenom ženská nemoc - Ve skutečnosti toto onemocnění postihuje muže i ženy. Je ale pravda, že podle údajů lékařů trpí ženy depresemi dvakrát častěji než muži. Tento nepoměr ale může být způsoben také tím, že ženy spíše vyhledají lékařskou pomoc a dostanou se tak do statistik. Deprese u mužů je hůře rozeznatelná než u žen. Muži o svých pocitech příliš nemluví, proto ani nejbližší členové rodiny nemusí nic tušit. Deprese se u nich může projevit změnou chování, neklidem, podrážděním nebo vztekem. Muži také mají sklon řešit svou depresi alkoholem nebo drogami.
  • Stačila by trocha pořádné práce a bylo by po depresi - Tvrzení, že více práce vyléčí depresi, je nesmyslné a může způsobit další problémy. V případě obyčejného smutku sice může práce pomoci odvedením myšlenek a pozornosti, ale v případě deprese naopak neustálý pobyt v práci či přepracovanost její projevy zhoršuje.
  • Jediná léčba jsou antidepresiva - Antidepresiva se skutečně předepisují často, u mírných depresí ale nejsou nezbytností. Velice účinná je v tomto případě také terapie mluvením. Pokud depresí postižený člověk užívá antidepresiva, neznamená to, že je bude užívat celý život.
  • Spolehlivým příznakem je pláč - Poznávacím znamením deprese není neustálý pláč, ten se u nemocných nemusí vyskytovat vůbec. Spíše je trápí pocit bezcennosti a neužitečnosti. Někteří jsou také bez chuti do života.
  • Člověk s depresí potřebuje hlavně klid - Naopak, při mírné a střední depresi může pomáhat třeba pravidelné cvičení. Důležitý je i častý kontakt s přáteli, který pomáhá udržovat společenské kontakty. Pomoci může i kognitivní behaviorální terapie, která se snaží o pozitivní myšlení a učí novým způsobům myšlení a chování. Používá se samostatně nebo v kombinaci s léky.
Zdroje
Zuby
Dermatologie
Cukrovka
Zuby
Senior
Lupénka
Atopický ekzém